Pamatujete si na svůj první den jízdy v autoškole? Rozhodla jsem se udělat řidičák a pak jsem se rozhodla koupit auto. Než jsem si ale to auto koupila, musela jsem udělat řidičák, abych měla jistotu, že si to auto můžu opravdu koupit. Pamatuji si ale na svou první jízdu, která byla velice náročná a pro mě stresující, protože jsem se nedokázala ani rozjet. Přestože jsem seděla na trenažéru v autoškole, což nepočítám jako jízdu, protože jízdu počítám jako tu klasickou, když jsem sedla do osobního auta a už jsem musela řídit.
Byly to strašně náročné dny a situace, že jsem byla tak nervózní, že mi instruktor musel velice pomáhat. Myslím si, že jsou to právě ty velké zážitky, které člověk má, a rozhodně bychom si takových zážitků měli vážit, protože si myslím, že i přesto, že se člověk najednou naučí řídit, by měl ty začátky brát trošku humorněji než zbytečně stresově. Jinak to ale asi nejde, protože já jsem to brala opravdu velice stresově a byla jsem z toho úplně na mrtvici, že jsem se nedokázala rozjet a nemohla jsem nikam jet. Ty začátky ale takové vždycky jsou, ale věřte, že jakmile ty těžké začátky skončí, budete řídit tak, jak byste ani vy sami neřekli, že byste takhle mohli řídit, když vám to na začátku prostě nešlo.
Jak už říkám, všechno chce svůj čas, a když tomu budete věnovat hodně času, řízení vám půjde den ode dne lépe, protože hlavně když uděláte řidičský průkaz, je potřeba řídit. A to jsem přesně dělala. Každý den jsem sedla do auta, řídila jsem a byla jsem spokojená. Cítila jsem, že se zdokonaluji a že mi to už jde mnohem lépe. Na své začátky ale nikdy nezapomenu, protože byly hodně náročné, ale myslím si, že to stálo za to, a jsem ráda, že jsem do toho šla, protože co člověk dokáže, to je jedině dobrá cesta, která ho vede tím správným směrem. Najít ten správný směr, tak to je náš cíl.
